Rozhovor: Stezka Českem pro školy - Dubá jde!

1. Ve vašem videu byla vidět energie, humor i velká týmová spolupráce. Jak vznikal nápad na jeho podobu a zapojila se celá třída?

Nápad vznikal týmově. Každý přinesl něco svého, někdo kreativitu, někdo humor a někdo hlavně svačinu. Nakonec jsme to všechno smíchali dohromady a vzniklo z toho naše video. Dá se říct, že detaily vznikaly až při samotném pochodu naším malým městečkem. Stezku se nakonec rozhodlo jít 70 dětí.

2. Plánovali jste 2. etapu Stezky Českem. Kolik kilometrů se chystáte zdolat? A plánujete i spaní? Ve stanech nebo v ubytovacích zařízeních?

Kilometrů plánujeme tolik, kolik zvládnou naše nohy a morálka. Zatím věříme oběma. A spát chceme ideálně tam, kde neprší dovnitř. Plánujeme jít etapu 43 km z Kovářské přes Boží Dar do Nejdku. Původně jsme plánovali spát ve stanu, ale díky velkému počtu dětí budeme spát v tělocvičnách základních škol a v ubytovacím zařízení.

3. Co vás a studenty na Stezce Českem láká nejvíc? Samotné putování, spaní venku, společné zážitky nebo možnost zažít školu/žáky/učitele trochu jinak?

Nejvíce nás láká možnost zažít školu bez školy. Láká nás to dobrodružství a také jsme zvědaví, kdo z nás bude po deseti kilometrech ještě mluvit o stezce jako o skvělém nápadu. Člověk neví, na co všechno narazí, co bude řešit, děti zažijí jiný než digitální svět, půjdou s batohem na zádech, budou muset zdolávat překážky a možná i své bolístky, bude to zábava a pro někoho asi i výstup z komfortní zóny. Věříme, že si to naplno užijeme se vším všudy jako parta.

4. Plánujete i nějakou praktickou výuku v terénu? Aneb, nebojíte se, že vám #mapagirls zabloudí?

Praktická výuka určitě bude. Například zeměpis v podobě orientace v terénu a krizové řízení ve chvíli, kdy někdo řekne: „Já jsem si jistý, že je to tudy.“ Určitě s sebou vezmeme kapesní mikroskopy a přenosné lupy pro zkoumání hmyzu. 

A na otázku ohledně #mapagirls odpovídáme, že nebojíme, v nejhorším najdou lepší místo, než bylo v plánu a zaznamenají ho do mapy.

5. Jaké vybavení podle vás na Stezce Českem nesmí chybět a co by si chtěli studenti pořídit díky získaným poukázkám od Rock Pointu?

Určitě batoh a prošlápnuté boty, k tomu karimatka a dobrý spacák. Poukázky od Rock Pointu bychom nejradši proměnili ve vybavení, které vydrží déšť, vítr i naše organizační schopnosti. Uvidíme, co pořídíme, ale asi něco, co zůstane škole pro další využití a na další roky. 

Plánujeme projít postupně celou „Stezku Českem“. Začneme asi nějakými spacáky, pro děti, které si je nemohou dovolit a možná koupíme nějaké baterky a přenosný vařič, uvidíme.

6. Na videu působíte jako sehraná parta. Myslíte, že společná cesta a delší čas venku vztahy ve třídě ještě víc posílí?

Určitě. Nic nestmelí kolektiv víc než několik hodin chůze, společné hledání cesty a jedno poslední jablko, o které se musí podělit deset lidí. A možná je na tom nejhezčí právě to, že nejsme jedna třída. Jdeme napříč ročníky od 3. do 9. třídy, takže starší budou třeba pomáhat mladším anebo naopak. Možná ti mladší těm starším připomenou, že se dá radovat i z obyčejných věcí. 

Myslíme si, že po pár kilometrech už bude jedno, kdo chodí, do které třídy. Velkou roli bude hrát to, kdo bude mít zrovna vodu a kdo najde cestu bez zbytečných kilometrů navíc. Díky tomu všemu vzniknou přátelství, která by ve škole možná nikdy nevznikla.

7. Kdo z vás podle všeho jako první začne na Stezce Českem hledat dříve „aspoň jednu čárku signálu“? Děti nebo učitelé? A myslíte, že by pár dní offline bylo pro studenty spíš utrpení, nebo překvapivě pohoda?

Oficiálně tvrdíme, že děti. Neoficiálně tipujeme, že první bude naše „říďa“, která si bude chtít ověřit, jestli škola stojí. Ona nebude hledat signál, ale signál si najde ji. A pár dní offline? Pokud by i signál selhal? Máme obavy, aby po třech dnech offline nebyla vedena jako pohřešovaná.

Jinak věříme, že děti po pěti minutách bez signálu začnou žít přítomností a pokud ne, tak první den bude trošku panika, druhý den smíření a třetí den už si nikdo nevzpomene. Nakonec zjistíme, že nejzajímavější stories se dají zažít i bez internetu, a navíc mají skutečné výhledy bez filtrů. Budeme se snažit #INSTABOYE přesvědčit.

8. Jak se na Stezku připravujete jako tým? Máte nějaké společné „expediční“ plány?

Ano, pečlivě trénujeme nejdůležitější expediční dovednosti např. hledáme ztracené ponožky, rozpoznáváme, komu patří láhev a trénujeme odpovědi na otázku: „Už tam budeme?“, a to v 50 různých variantách vzhledem k počtu účastníků: 

Naše tajná zbraň je ale v tom, že nejsme jedna třída. Takže když se mladší rozběhnou vpřed, starší je přibrzdí. Když starší začnou mít chytré řeči, mladší jim připomenou, že život není jen o kecech. A když někdo zapomene cestu, vždycky se najde někdo jiný, kdo si je jistý úplně jinou cestou. Naším expedičním plánem je vrátit se domů s batohem plným zážitků a s jistotou, že nejlepší tým je ten, kde si navzájem kryjí záda bez ohledu na věk.

Jinak 4 #šůletýčrs už Stezku Českem otestovali těsně před odchodem s námi a předali nám nejdůležitější informace: cesta existuje, kopce také a po určitém počtu kilometrů chutná i obyčejný rohlík jako jídlo v michelinské restauraci.

Náš tým #šůletýčrs: Mgr. Jana Heringová, Mgr. Jaroslav Hochmut, Mgr. Petra Makovičková, Renata Andresová. 

Děkujeme za odpovědi paní učitelce Mgr. Janě Heringové. Myslíme, že tahle parta si společné dobrodružství opravdu užije. Přejeme vám krásné společné zážitky a ať vám to pohodově šlape.

Tým Rock Point