Podcast NAVŽDY MLADÍ #1: Pohyb jako elixír dlouhověkosti - František Knobloch

„Cvičení je jeden z mála faktorů, o kterém víme, že má prokazatelný vliv na délku i kvalitu života,“ říká molekulární biolog František Knobloch, který byl hostem prvního dílu podcastu Rock Pointu NAVŽDY MLADÍ.

Podle něj je souvislost mezi dlouhověkostí a pohybem prokazatelná hned přes několik jasně měřitelných parametrů: 

• svalovou sílu
• množství svalové hmoty
• kardiorespirační zdraví (VO₂ max)
• úroveň zánětu v těle i krevní tlak

Já i mnozí další věříme, že pohyb nejen že zpomaluje nástup jednotlivých onemocnění, se kterými se naše civilizace potýká, například cukrovky, kardiovaskulárních nebo onkologických onemocnění, hypertenze a také obezity, ale zpomaluje i stárnutí celého organismu.

 František Knobloch, molekulární biolog

Téměř každá buňka v našem těle obsahuje mitochondrie, což jsou malé organely (části buněk), které vyrábějí energii pro všechny životně důležité procesy v našem těle. 

Představte si je jako elektrárny, které přeměňují chemickou energii z jídla na energii využitelnou pro buňky. Když mitochondrie nefungují dobře, nemůže správně fungovat ani žádná jiná část našeho těla. 

František Knobloch, molekulární biolog

S přibývajícím věkem ale výkonnost a efektivita mitochondrií klesá. Buňky pak produkují méně energie, hromadí se poškození, zvyšuje se oxidační stres a tělo začíná stárnout. 

Pravidelný pohyb dokáže tento proces zpomalit tím, že stimuluje vznik nových mitochondrií a zlepšuje i jejich efektivitu. Jednoduše řečeno: čím více se hýbeme, tím efektivněji dokážou buňky produkovat energii a tím pomaleji stárneme i my.

Jedním z nejrozšířenějších civilizačních onemocnění je cukrovka 2. typu, kterou trpí přibližně každý desátý Čech. Pohyb je přitom nejen její prevencí, ale také velmi účinným ‚lékem‘. 

Ať už jde o vytrvalostní nebo silový trénink (ideální je jejich kombinace), pohyb zlepšuje schopnost těla pracovat s cukrem v krvi.

Hlavním „skladem“ pro cukr (glukózu) jsou svaly, které ho uchovávají ve formě glykogenu. Čím více svalové hmoty máme, tím více glukózy se do svalů může uložit, místo toho, aby zůstávala v krvi, kde by mohla škodit. Aktivní svaly navíc zlepšují průtok krve, takže dokážou „nasávat“ glukózu i bez nutnosti zvýšené hladiny inzulinu. 

Svaly zároveň zvyšují citlivost buněk na inzulin a pomáhají tělu lépe reagovat na jídlo. Když se najíme, uvolní slinivka inzulin, který dá buňkám signál, že mají přemístit cukr z krve tam, kde se využije. Když jsme ale na inzulin necitliví (rezistentní), tělo tento signál nevnímá a cukr zůstává v krevním řečišti. 

Výsledkem je zvýšená glykémie, která je dlouhodobě škodlivá a je odrazem zhoršujícího se metabolického zdraví. To spočívá právě v inzulinové rezistenci, hyperinzulinémii, ztučnění jater, metabolickém syndromu, a extrémním případem je cukrovka 2. typu, která bohužel dnes již není vzácná.

Tento podcast vznikl ve spolupráci s Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.

Podcasty NAVŽDY MLADÍ zaměřené na dlouhověkost, zdravý pohyb a longevity jsou dostupné také v audio podobě. Poslechnout si je můžete na: Spotify, Apple Podcasts, Seznam Podcasty a Amazon Podcasts.